Dlabalovi (Rašovice)
Sedm let bydlí v Rašovicích a celých sedm let za pochodu dům opravují. Měli nádherný dětský pokoj, ve kterém si hráli pětiletá dcera Kristýnka a čtyřletý Dan.
Před sedmi dny ale přišla velká voda a sedmileté snažení přišlo vniveč. Uvnitř jsou jen nasáklé holé stěny, vytrhané podlahy a pár prázdných regálů. Zvenčí se objevila obrovská trhlina ve stěně. Dům drží silou vůle.
V úterý večer měl Radek Dlabal dostat do ruky verdikt statika. „Byl tu několikrát
a na rovinu mi řekl, že ta zpráva nebude příliš optimistická. V tuto chvíli se chováme tak, že musíme začít od začátku znova a všechno opravíme," říká se směsí zoufalství a naděje v hlase dvaatřicetiletý Radek. O rok mladší manželka Lucie však vidí situaci ještě možná o odstín černěji. „Člověk si říká, jestli by opravdu za dané situace nebylo lepší to zbořit a na pořádných základech to všechno postavit znova. Protože jestli by tohle v nějaké dohledné době přišlo ještě jednou, asi bych to psychicky neunesla," říká zklamaně maminka dvou malých dětí.
Procházíme vysychajícími místnostmi. V dětském pokoji jsou přímo na stěně namalované obrázky Boba
a Bobka, a také populárního Krtečka. „To jsem dokonce maloval vlastnoručně," pochlubí se tatínek Radek. Stejně jako v dalších místnostech chybí podlaha. „Měli jsme tu dobrovolníky na pomoc. Přijeli skauti odněkud od Čáslavi, kteří hodně pomohli. Dokonce přijeli i lidé
z Chrastavy, která byla zatopena před několika lety. Vůbec jsme nemuseli mluvit
a nic jim říkat. Sami dobře věděli, o co jde."
Pro děti do Liberce se chystali včera. Ty nebyly týden doma a nemají tušení, co je čeká. „Byli evakuováni ze školky v Netřebicích. Teď už si je přivezeme, už se po nás prý
i ptají a stýská se jim," říká maminka Lucka.
Jejich dům je pochopitelně neobyvatelný. „Naštěstí se nabídla moje kamarádka, která nám půjčila dům v Bobnicích. Tam budeme nějaký čas přebývat," vysvětluje Radek.
Podle mladých manželů není jednoznačný viník. Ačkoliv o nečinnosti zaměstnanců Povodí Labe ohledně nízkých břehů a dalších záležitostí mluví také velmi nelichotivě. „Tady vedle domu máme navíc dešťový svod. Sousedce to přímo vybouralo obrovskou díru do hospodářské budovy. Do toho spodní voda, pamětníci tvrdí, že za naší zahradou kdysi také tekl nějaký potok, který byl později zahrnut… To všechno má určitě nějaký vliv," přemýšlí vytopený pár.
Za sedm let života v Rašovicích zažili velkou vodu už potřetí. „Na zahradě byla dvakrát, podruhé jsme ji měli kousek od domu. Teď už to bohužel dopadlo špatně. Ačkoliv jsem použil speciální protipovodňovou zábranu, takovou nafukovací kapsu. Tam, kde byly jen pytle s pískem, tak se voda do domu z nepálených cihel prosákla a dveřmi vytékala ven. Zatímco ostatním teklo dveřmi do domu, nám voda dveřmi z domu vytékala," popisuje chvíle hrůzy a bezmoci Radek.
Ať už dopadne verdikt statika jakkoliv, v Rašovicích jsou připraveni zůstat. Věří, že nějaké peníze dostanou
z pojistky, kterou na dům uzavřeli. Případně mohou dosáhnout na pomoc od obce Budiměřice, pod něž Rašovice spadají.
Obec zřídila speciální konto na pomoc postiženým povodní. „Rodin podobně postižených jako jsou Dlabalovi je v Rašovicích více, nějaké jsou i v Budiměřicích a na Šlotavě. Proto jsme otevřeli konto a věříme, že dobří lidé pomohou. Peníze rozdělíme podle míry poškození," říká Lucie Chocholová za obec Budiměřice.
Dlabalovi mají tedy před sebou několik variant řešení, z níž ta nejkrajnější by znamenala doslova restart celého jejich života. „V nejhorším si koupíme hausbót a budeme bydlet na hausbótu," usměje se nakonec maminka Lucka.
(článek převzatý z Nymburského deníku, 11.6.2013)